Žáci 6. B dostali v hodině slohu zadání.  "Jsem jedenáctiletý chlapec. Jmenuji se Edgar. Žiju v budoucnosti, v roce 2095. Lidé běžně létají do vesmíru. Děti nechodí do školy. Každý má svého osobního učitele. Ten se mnou komunikuje pomocí malého přístroje, který umí úplně všechno. Na cestě jsme už dva roky, to je 730 dnů. Stále stejných dnů."
Sami dopisovali vyprávění Edgara o tom, jak se cítí na palubě raketoplánu během nekonečně dlouhého letu. Těžký úkol zvládli všichni, nejlépe Nela P. a Milan I. Gramatiku ještě doladíme! ŠR