Během pátečního dopoledne 18. listopadu si žáci 2. stupně nejenom provětrali buňky šedé kůry mozkové při řešení zapeklitých úkolů spojených se životem a dílem českého krále a císaře Karla IV., ale také pocítili, zda je jejich tělesná zdatnost pod průměrem toho, co by chlapci a děvčata v jejich věku měli bez problémů zvládat. A pro některé to byl šok! "Tak daleko? A do kopce?" Do cíle až na výjimky dorazili všichni, ne však všichni dokázali určit koření z hradní kuchyně věhlasného panovníka, či spočítat drahé kameny na královské koruně nebo sestavit rodokmen nejbližší Karlovy rodiny. Nechyběl ani zapeklitý příklad ukrývající v sobě data z Karlova života. Se třemi sňatky by Lucemburk zapadl i do naší současnosti, což opět žáci zjistili na dalším stanovišti. Nechybělo ani připomenutí Karlovy sběratelské vášně při budování rozsáhlé sbírky ostatků světců, několik kostí s certifikátem zaručené pravosti mi nabídli k prodeji. Bohužel uražení světci neodpustili záměnu klíční kosti za lícní, a tak přemístili poslední sladkou odměnu pro poslední devítku na nebesa dřív, než ji stačili deváťáci najít, takže jako jediní se vraceli nazpět bez motivačního pytlíku cukrátek. JD