Již od r. 2012 jezdíme na turistický kurz do míst, kam se někteří z nás pro letecké zájezdy do hotelových rezortů s ozbrojenci u brány ani nepodívají. Přitom v průsečíku Lužických hor a Českosaského Švýcarska nalezneme tolik půvabných lesních samot, roztodivných skalních útvarů, skromných starých dřevěných chaloupek a šťavnatých romantických luk s pasoucími se koni. Letos jsme opět zavítali do hvozdů kolem Kytlice. Počasí nám přálo, i když noční chlad bychom bez každodenních táboráků neustáli. Skoro 60 táborníků probuzených trumpetovým budíčkem v podání Vaška každé ráno vyběhlo na oblíbenou rozcvičku, od úst se jim kvůli chladnému vzduchu kouřilo, ale nikoho to neodradilo od protažení těla a pak následného výšlapu po stezkách a ředitelských zkratkách hustým hvozdem. Hoši a děvčata ze 6. A, 8. A a 9. B zaslouží uznání, oceňuji jejich odhodlání odolávat nočnímu studenému povětří, nápadům pedagogického dohledu a náročnému programu. Mladí turisté jistě kladně ohodnotili, že velitelé kurzu vyslyšeli jejich přání a několikrát posunuli večerku, zařídili diskotéku, sledování hokejového turnaje, druhou večeři a v poměru k ušlým kilometrům i vyrovnané skóre volných sportovních a relaxačních aktivit. Nikomu se nechtělo jít spát, stejně tak jako po náročném dni vstávat. Letošní turistický kurz nahlížím jako velmi povedený! Nebýt zkratek horských vůdců, pravděpodobně byste ještě nyní někde bloudili v rozeklaných roklinách tamní krajiny. JD